Baňkování

Baňkování zlepšuje krevní a lymfatický oběh, pročistí organismus, je účinné při odbourávání celulitidy. Uleví od bolestí zad, šíje a ztuhlých svalů, pomůže k celkové relaxaci unaveného těla. Baňkování také příznivě ovlivňuje zažívání, je dobré proti bolestem hlavy a při menstruačních bolestech. Lze ho využívat jako podpůrnou metodu při revmatismu, anémii, únavě a nespavosti a dalších potížích. Výborných výsledků se dosahuje při boletech kloubů.

Baňkování je metoda známá již od starověku. Používala se v lázních i v domácnostech k potlačování bolestí pohybového aparátu a mírnění vnitřních potíží. Ve své době to byl jedinečný způsob, podobně jako přikládání pijavic, kterým se odváděly z organismu jedovaté látky. V Indii se baňkovalo pomocí bambusových rourek a staří Germáni prý používali kravské rohy.

Dnešní baňkaři používají skleněné kulovité nádobky, v nichž vzniká podtlak, který způsobuje jejich přisátí na pokožku. Baňkování je dnes přijato západní medicínou a není považováno pouze za léčitelství. Hojně se provádí na rehabilitačních odděleních i v lázeňských zařízeních.

Sympatičtější a také častěji používané jsou tzv. ' suché baňky ' - ty se sázejí na neporušenou pokožku a silným podtlakem vytváří podlitiny. Tento proces není bolestivý, ale pouze je cítit silný tah kůže, podkoží a svalstva. Při nepříjemných pocitech či dokonce bolesti baňku posunu nebo místo zcela vynechám a ošetřím např. klasickou masáží. Baňkami lze ale také masírovat. Po vydatném natření masážní emulzí či aromatickým olejem se přisátou baňkou jezdí po svislé ose podél páteře a krouží se jí nad citlivými místy, které se tak výrazně prokrví.

Postupem času se z domácností baňkování přesunulo do rukou lékařů, aby se ve dvacátém století vrátilo zpět k 'laikům'. Touto zvláštní metodou se léčily např. plicní a srdeční choroby či neplodnost. Dnes se používá i na odstranění moderního fenoménu, jakým je stres a napětí.

Říká se, že kdo baňkování jednou zkusí, nedá na něj dopustit.